Strategie pro každodenní spokojený život

Jedno z témat přednášky na zmíněné mini konferenci v rámci Dne otevřených dveří ERGO Aktiv se věnovalo tipům a strategiím pro každodenní spokojený život a to nejen pro lidi se získaným poškozením mozku. Šlo o jednotlivé kroky, které každý z nás může zakomponovat do svého denního režimu a pomoci své mysli přepnout na o stupeň pozitivnější vlnu. Rozhodli jsme se, že stojí za to se o ně s vámi podělit, i když jste na přednášce zrovna nebyli.

Nejprve bychom se vás, tak jako posluchačů konference, zeptali, co pro vás znamená spokojenost? Co si myslíte, že je podstatné pro to, abyste se spokojenými stali? Možná vás napadají odpovědi typu: více peněz, méně práce, více volného času a prostě být šťastný celkově. A jsou to právě peníze, které jsou jednou z nejčastějších odpovědí a rozhodně nám snad každému někdy proběhlo hlavou „až budu mít víc peněz, budu moct udělat/jet/koupit/být/mít…“. Zajímavé ale je, že je mnoha studiemi podloženo, že spokojenost a výše příjmů jde ruku v ruce jen do určitého bodu a poté už spokojenost s vyšším množstvím peněz nestoupá. Tedy více peněz nám spokojenost v životě nezaručí.

A proč máme vlastně problém být spokojení a často je naším primárním nastavením nespokojenost? I tento fakt je možné logicky vysvětlit a to z pohledu evoluce. V mozku máme jedno centrum nesoucí jméno amygdala a to je zodpovědné za vytváření paměťových stop vázaných na emoce. A toto centrum reaguje mnohem silněji na negativní podněty. A pokud je negativních podnětů příliš, začne amygdala ignorovat podněty pozitivní. Nespokojenost je také takzvaně sociálně nakažlivá, šíří se tedy na další lidi a od nich se vrací zase zpátky k nám, což tvoří začarovaný kruh negativity.

Jak z toho ven?

Klíčem je se vědomě rozhodnout, že se budeme více soustředit na ty pozitivnější podněty. Pokud se naučíme takto přeorientovat, negativní podněty nezmizí, ale budeme schopni se nad ně povznést a být spokojenější. A tady přinášíme pár konkrétních nástrojů na to, jak se přeorientovat právě na ty pozitivnější vjemy.

Lístek vděčnosti. Je to jednoduchá a „hmotná“ technika, kterou můžeme zapojit do svého každodenního života klidně hned. Cílem je si každý den napsat alespoň tři pozitivní zážitky toho dne. Můžou to být věci, které se nám líbily, povedly, zvedly nám náladu nebo jsme za ně vděční. Zkuste je najít, určitě tam jsou. Bude dobré, když zavedete alespoň jednu, ale tři jsou prokázány jako fungující. A proč si je psát? Protože si tento zvyk lépe naučíte, než když byste pozitiva jen říkali a také si vytvoříte krásný deník toho, co je ve vašem životě pozitivní a proč život stojí za to. My v ERGO Aktivu tuto metodu aplikujeme vlastním způsobem a to tak, že každý den na konci terapií si všichni včetně terapeutů sedneme a sdílíme alespoň jeden pozitivní zážitek.

Dalším krokem, který můžete podniknout, je takzvaná změna vnímání neboli přerámování toho, jak o situaci přemýšlíme. Propagátorem této myšlenky je doktor Viktor Frankl, který se zabýval mechanismy přemýšlení a chování lidí v koncentračních táborech, kde sám jako židovský doktor během války působil. Věnoval se pozitivní psychologii a učil lidi v táborech psychohygieně a efektivním coping mechanismům, aby těžkou situaci zvládali. Své učení postavil na tom, že „mezi podnětem a naší odezvou je prostor. V tomto prostoru si můžeme vybrat naši reakci.“ Zjistil, že když si prostor pro volbu a reakci adekvátně neposkytneme, tak máme tendenci automaticky reagovat na negativní podnět negativně.

Posledním tipem, který bychom s vámi chtěli sdílet je šíření pozitivní nálady na ostatní. I Mahátma Gándhí řekl, že ta radost, kterou působíme ostatním má podivuhodnou vlastnost – neoslabuje se odrazem, ale vrací se směrem k nám ještě košatější a zářivější. Zkusme tedy občas být pozitivní už jenom proto, abychom předávali pozitivní emoce dál. Možná se stane, že budete tím jediným člověkem, který se bude usmívat v celém jednom voze metra a třeba se v reakci na vás úsměv k vám přidá někdo další…

Za tyto nástroje a přednášku vděčíme přednášejícím z týmu Nadačního fondu Lepší senior (https://www.facebook.com/lepsisenior/, www.lepsisenior.cz), kteří se snaží pomoci (nejen) seniorům a jejich blízkým ke spokojenějšímu a aktivnímu životu. Přednášky i Nadační fond vychází a spolupracují z přednášek v rámci Konce prokrastinace Petra Ludwiga.

Autorka článku: Bc. Tereza Dubská