Jak dopadl první Den otevřených dveří v centru ERGO Aktiv

Ráno jsme zahájili jak jinak než antistresově – workshopem Progresivní svalové relaxace podle Edmunda Jacobsona pod vedením Mgr. Jany Kučerové. Progresivní svalová relaxace je technika, která k dosažení celkového tělesného a duševního uvolnění užívá střídavého napínání a uvolňování hybného svalstva. Nazývá se „progresivní“, protože se při ní procvičují jednotlivé hlavní svalové skupiny postupně. Přitom se člověk učí rozlišovat stavy napětí a uvolnění ve svalech a pak si ve stále kratší době vědomě navodit hluboké svalové uvolnění v jednotlivých oblastech těla a v celém těle zároveň. 

V poledne servíroval šéfkuchař restaurace Amaryla Max Semenčukov hostům vynikající polévku, která léčí mrtvici (rozhovor s ním čtěte v článku zde).

Po společném obědě se konala konference, kde se pozvaní odborníci zabývali hned několika tématy. V prvním vstupu hovořila Mudr. Tereza Gueye, vedoucí lékařka lůžek časné rehabilitace Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy o tom, jak zapojit osoby se získaným poškozením mozku do procesu rehabilitace a o jejich navrácení do života od subakutního stavu. Mluvilo se o možných terapiích jako je např. Mirror therapy nebo forced use therapy, či o neuroplasticitě.

Druhým hostem konference byl Mgr. David Lukeš, ředitel organizace Paraple, která pomáhá lidem s poškozením míchy v návratu do plného života. V tom je poselství organizace Paraple stejné jako poselství ERGO Aktivu – pomáhat lidem zvládat a užívat si svůj život navzdory získanému hendikepu. 

O třetí vstup se na konferenci postaral pastor a kouč Martin Arden. Ten se zabýval tématem Dopad náhlého zhoršení zdravotního stavu a krizových situací na psychickou integritu a komunikaci. Hovořil nejen o potřebě terapie jako takové, ale o nutnosti celistvého životního přístupu, důležité roli rodiny, kamarádů, práce jako smyslu života. Řeč se dostala ale i na uvědomování si toho, že ‘černá’ není jedna, ale že i skutečnost pro nás možná negativní má mnoho odstínů a tvarů. A že k tomu patří koneckonců i každodenní zázraky – jak běžného života, tak v rehabilitaci. Jeden z těchto zázraků je i to, že pomáhat ostatním se dá vždy, že to má smysl a že nikdo (a nic) nám v tom nemůže bránit.

V posledním bloku konference se Bc. Klára Mlýnková věnovala tématu Strategie pro každodenní spokojený život nejen osob se získaným poškozením mozku. Spokojenost je (nejen) podle ní návyk, je to každodenní, vědomá volba strategie: někdo např. má v koupelně smajlíka, na kterého se každé ráno usmívá. Každý může takto najít svou vlastní strategii, jak dosáhnout spokojenosti.

Celý den plný nových vjemů a znalostí jsme k večeru zakončili druhým workshopem, který vedla Mgr. et Mgr. Veronika Víchová. Byl o autogenním tréninku, relaxační technice, již vytvořil a rozvinul J. H. Schultz a která využívá sugesce k navození určitých tělesných stavů vedoucích k uvolnění organismu a mysli.

Během celého dne jsme se na domácí půdě ERGO Aktivu potkali s mnoha zajímavými lidmi, hovořili o spoustě zajímavých témat a získali nové náhledy a znalosti. Kromě workshopů a konference proběhla i výstava fotek Davida Balihara (více o něm čtěte v článku zde), která byla dalším zpříjemněním už tak vydařeného dne. Děkujeme všem, kteří nás navštívili a budeme se těšit na další příležitosti!