Co je to získané poškození mozku?

Získané poškození mozku je definováno jako poškození, které není dědičné, vrozené nebo degenerativní a vzniká z různých příčin v průběhu celého života.

Získané poškození mozku zahrnuje:

  • Cévní mozkovou příhodu (CMP)
  • Traumatické poškození mozku
  • Další typy (např. mozkové nádory, mozkové hypoxie a anoxie, toxická, metabolická a infekční poškození)

Cévní mozková příhoda je udávána jako druhá nejčastější příčina úmrtí ve vyspělých zemích. Věk postižených CMP se rapidně snižuje, často až k věkové hranici dvaceti let. Jedním z prvotních činitelů zvýšeného počtu postižených CMP,  je zrychlující se životní tempo a nadměrný stres, který lidský organismus nezvládne eliminovat. 

Až 80 % z tohoto celku zastupuje ischemická mozková příhoda, vznikající ucpáním mozkové cévy krevní sraženinou.

Zbývající procento tvoří hemoragická (krvácivá) mozková příhoda, kdy vlivem  poškození cévních stěn dochází ke krvácení do mozku, či mozkových plen.

Traumatické poškození mozku následuje obvykle po poranění hlavy při úderu, pádu, úrazu nebo dopravní nehodě. Procentuální nárůst těchto poranění se přisuzuje masovému rozvoji automobilové dopravy. Riziko úrazů pramení i ze stále oblíbenějších adrenalinových sportovních aktivit.  Bohužel v tomto případě se ohroženou skupinou stávají převážně mladí lidé.

Z dalších uvedených typů je potřeba zmínit především poškození zapříčiněná mozkovými nádory a nevyhnutelnými změnami po jejich chirurgickém odstranění.

 

Fyzické následky poškození mozku mohou být fatální. Často vedou  přímo k úmrtí, celkovému ochrnutí nebo parézám (částečným ochrnutím). Dle rozsahu poškození mozkové tkáně dochází k různým stupňům omezení hybnosti příslušné poloviny těla, afázii (narušení komunikační schopnosti), disartrii (poruchám artikulace),  změnám zorného pole, prostorové orientace a vizuální nebo verbální paměti, poruchám rovnováhy, rozvoji epilepsie, přecitlivělosti na zvuky či světlo, únavě, bolesti hlavy, tinnitu (ušnímu šelestu) a v neposlední řadě hrozí i postižení mentálních funkcí.

Psychické následky mají na postiženého člověka tíživý dopad. Mnohdy dojde k výrazné změně osobnosti, emoční nestabilitě, apatii, fóbiím a závážným depresivním stavům. Psychika má na průběh náročné léčby podstatný vliv. Pro velkou část pacientů se užívání vhodných antidepresiv stává nedílnou součásti jejich medikace. Je velmi obtížné psychicky zvládnout extrémní zátěž spojenou se zásadním omezením dosavadní kvality života v oblasti základní sebeobsluhy, rodinných vztahů i návratu do zaměstnání. Boj o znovunalezení svého místa ve společnosti a chuti do života je běh na dlouhou trať. 

Zdroje: Cerebrum – M. Janečková, 2009 a 2011

              Cerebrum – www.poranenimozku.cz

              MUDr. Sylva Klimošová Neurocentrum KNL, a.s.